středa 18. února 2015

Lískooříškové mléko

Dalším oblíbeným favoritem rostlinného "mléka" je jednoznačně domácí lískooříškové, které i nedoslazené chutná božsky. Jenom je u mě problém, že někdy ty oříšky sním dříve, než z nich stačím něco vyrobit :D Takže jestli máte silnější vůli než já, tak si toto domácí mléko můžete vyrábět denně, vychází to levněji než předražené lískooříškové od Alpra ze supermarketu, které navíc občas ani neseženete :D


neděle 1. února 2015

JANUARY 2015 v kostce

Leden začal otřesně jako vždycky. Zkouškové na vás vybafne, ani nevíte jak. Přes otřesné známky jsem měla zkouškové za dva týdny za sebou a místo flákárny mě čekala práce na bakalářce, kterou jsem úspěšně odkládala a raději vařila, plesala, učila sestřenky kreslit a válela se u televize :D Teď se za to proklínám, protože jsem mohla mít půlku hotovou, ale svět se nezboří, no ne? Jednoduše jsem si tu flákárnu udělala :D Další nepříjemná věc byla, když se váš nejlepší kamarád dá dohromady s vaší nejlepší kamarádkou. Připadáte si jako křen. Co připadáte, vlastně jste a nic s tím nenaděláte. Už Vás není potřeba, nikdo se Vám s ničím nesvěřuje. Nic nevydrží věčně, holt hlavu vzhůru, je čas vyrazit dál a poznat nové lidi. Na světě je 7 miliard lidí, tak snad se nějaká oběť najde :D

A taky jsem si uvědomila, jak je strašně nevděčné povolání být servírka. Vypomáhala jsem na maturitním plese, kde čekáte za barem na všechny ožraly, ze kterých se snažíte vymámit, cože si to chtějí objednat. A to, že jim řeknete, že chcete 179,- korun a oni Vám zaplatí stovkou a řeknou "zbytek si nechte", je na nočním pořádku. Aspoň si ze mě nedělali služku, což také není žádnou výjimkou. Člověk by řekl, že žijeme v 21. století, ale on ten pokrok moc viditelný není, to mi věřte. Takže můj plán do budoucna je nechutně zbohatnout, aby mi všichni mohli dát pokoj a byla bych pánem svého času. Jak chytrý plán! Ale ten má asi každej :D Tak mi alespoň slibte, že se k obsluze budete vždy chovat jako k lidem a ne otrokům ;) Nedivte se, že se na Vás neusmívají, když za celý den poslouchají jen rozkazy - "přines", "dones", "odnes", "tohle jsem si neobjednal", "a tohle v tom jídle je jako, co?", "cože? to malé pivo stojí tolik?" - smutné je, že většina těch věcí se píše v jídelníčku a lidi jsou LÍNÍ číst! To je celé. A když náhodou obsluha nepřijde hned k Vám a vy musíte iniciativně hned hulákat "my, si laskavě chceme objednat!" - tak se rozhlídněte kolem sebe a ujistěte se, jestli náhodou nesedíte v přeplněné restauraci! Věřte mi, servírky mají fofry a snaží se obsloužit VŠECHNY! Tohle celé mě motivuje sepsat článek: "Jak se chovat v restauraci jako člověk a ne jako hovado". V lednu moc pozitivní náladu nemívám :D