Mary Craig - Krvavé slzy: Čínská okupace Tibetu 1951 - 1991

Tato knížka se ke mě dostala zcela náhodně. Teda náhodně, vybrala jsem si ji z povinné četby, kterou mám na předmět "Obecné dějiny po roce 1945" (sice ten předmět mám až na letní semestr, ale zvědavost mi nedala a musela jsem ji přečíst jako první, i když jsem s ostatní povinnou četbou ve skluzu :D). Překvapila mě nejen svou čtivostí, ale i výkladem historie Tibetu, kterou jsem doposud vůbec neznala. Někomu může připadat subjektivně zaměřená, kde Tibeťané jsou ti chudáci, co přišli o svou zemi, a Číňané krutí nepřátelé, kteří si vezmou vše, co chtějí. Ale o opaku mě ještě nic nepřesvědčilo. Sepsala jsem krátce svůj dojem z knihy, který si přečte i můj vyučující a nevím, jestli jsem to s tím zakončením moc nepřehnala. Nu, snad nejsem jediná, kdo se nadchne hned pro věc, a proto Vám všem tuto knihu doporučuji - zábavné čtení to však není, to mi věřte.

Anexe Tibetu Čínou byla nazvána "osvobozováním", ačkoliv toto osvobození občana Tibetu znamenalo, že se má vzdát své víry, svého náboženství, přestat uznávat Jeho Svatost (dalajlamu), omezenost pohybu, poslušně poslouchat, uctívat vůdce Maa, donášet na ostatní "nepřátelé státu". Jejich svoboda byla doslova v tom, dělat to, co jim Čína nařídí. Každé neuposlechnutí znamenalo zatčení, mučení a ve většině případů smrt. Nikdo se nemohl odvolat a ostatní státy se k Tibetu otočily zády, protože měli důležitější věci na starost. V jedné diskuzi jsem četla výrok - "A kde by byl Tibet bez Číny?" - Je sice pravda, že Tibet se pohyboval na úrovni pozdního středověku, ale měli bychom si uvědomit, že silnice postavené Číňany byly nutné jen pro snadnější přesun vojska a jeho techniky.

Tibet zaplavila vlna přistěhovalců z Číny (Čína je nejlidnatější zemí na planetě a nemají se kam hnout), vymýtili staré náboženství a kulturu a převýšili počet Tibeťanů (nemůžeme se divit, že většina Tibeťanů je v exilu - především v Indii, kde se snaží zachránit ze svých tradic a kultury, co nejvíce). Se zbylými obyvateli Tibetu zacházeli Číňané (a možná dosud zacházejí) hůře než se zvířaty. Většina se ocitla v gulazích nebo v lomech, kde pro Čínu těží jejich nerostné bohatství. Toto je ta modernizace Tibetu?

Svět si ve 20. století prošel hrůzami, které si snad nikdo zopakovat nechce, ale proč se takové hrůzy dějí dosud v Tibetu? Ač si stanovíme jakékoliv práva, právo silnějšího je vždy na prvním místě. Tato kniha mi ukázala, že slovo "spravedlnost" je pouze abstraktní pojem, který se nikdy v realitě neuplatní. Mary Craig mi otevřela oči, protože jsem byla naivní a teď vím, že všichni se tady máme více než dobře a o to, bychom se měli podělit s těmi, kteří si to také zaslouží. Svoboda Tibetu.